Smrt je začátek
Temnou nocí se ozývaly výkřiky bolesti, strachu a utrpení. Vzduchem se nesl pach krve. Tiskla se v tmavém rohu zdí svého pokoje. Neslyšela výkřiky umírajících ani rány mečů, jež se nesly celý domem a jeho okolím. Tiskla si ruce k uším a tiše vzlykala do tmy, schoulená a vystrašená.
Tichou chodbou duněly rychlé kroky a sípavý dech. Krvácel z mnoha ran a nechával za sebou stopy krve, podlamovala se mu kolena a on už ztrácel sílu. Ale myšlenka na ni, na to, že ji musí ochránit, mu dodá energii.
,,Ještě kousek" říká si. Konečně nahmátne dveře. Prudce je otevře a svalí se na podlahu pokoje. Z rohu se ozve tichý výkřik.
,, Co se děje? Kdo a proč na nás útočí?" vyhrkne a v jejích očích se objeví strach. Ne o sebe, ale o bytost, kterou miluje.
,, Nevím, holčičko, ale ať je to kdokoli, nedovolím mu, aby ti ublížil!" řekne tiše, ale důrazně.
,, Teď mě poslouchej." řekne a postava vedle něj zbystří. ,, Musíš se ukrýt. Nesmí tě zabít, rozumíš? Nedovolím, aby ti někdo ublížil!! Chtěl jsem tě vidět vyrůstat a učit všemu co umím, ale už to asi nestihnu. Proto musíš na své cestě pokračovat sama. Nikdy se nesmíš vzdát naděje ani víry v lepší budoucnost. Buď nadějí pro naši rodinu a uchovej vzpomínku na své předky. A nezapomeň, mezi lidmi a démony nejsou rozdíly. Tak jako lidé mají i démoni dobrou a špatnou stránku. Nesmíš je odsuzovat. Slib mi to, prosím tě o to."
Dívka poprvé v jeho očích viděla strach. Bál se. Bál se o ni a o její budoucnost i toho, co z ní udělá krutý svět. Musela mu to slíbit, i kdyby to měla být poslední slova, která mu řekne.
,, Slibuji." zašeptá se slzami v očích, které se zoufale snaží zadržet.
,, A teď to dokonči. Dokonči to, co oni nedokázali. Nechci zemřít takhle, chci zemřít rukou bytosti, kterou nade vše miluji." zašeptá a upře na ni pohled plný lásky a něhy.
,, Nemohl jsem si přát lepší dceru. Miluji tě. Zapamatuj si to." řekne a zavře tmavě modré oči, tak podobné těm jejím.
,, Ukonči to."
Dívka přejde k oltáři, z podstavce sundá rodinný meč a sejme pochvu. Nocí se mihne záblesk a jediná slza ukápne na čelo mrtvého muže, otce a ochránce.
,, Sbohem." zašeptá postava s mečem v ruce a tiše odchází. Jen dvě slzy se smíchají v krvavé lázni. Slza otce a jeho dítěte...
